Alone against all. Against myself. Forever. Like a stray dog.

When the stars are falling . . .

9. listopadu 2012 v 12:41 | Tume Kiilas |  Diary
Je unavující žít ve spěchu. V neustálém stresu. V realitě. Cítím neuvěřitelnou touhu odejít. Někam hodně daleko. Udělat si pár dní, nebo týdnů volna. Usnout a zapomenout. Uklidnit se. Víc než cokoli jiného si však přeju mít konečně pár dní pro sebe. Narozeniny jsou k ničemu. Všechno je k ničemu. Nechápu jak lidskej život ovlivňuje číslo na občance. Matika. . . . Život není exaktní věda, že? Pokud je, ukažte mi jednu věc která se dá vypočítat. Pravděpodobnost? Nula nula hovno.. Proč ne konec konců. Naplňte mi život vědou a já vás o ten váš připravím. *Nevinně se uměje* Stává se. Je čas začít bojovat. Se všim. Toť vše... Doufám, že se k tomuhle nikdo nedostane. Nebo to alespoň nebude číst. Ostatně bylo by opravdu divný kdyby to někdo četl. . . . So bye.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama